family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily CERAMBYCINAE Latreille, 1802

tribe Hesperophanini Mulsant, 1839

genus Trichoferus Wollaston, 1854

 

 

Trichoferus pallidus (Olivier, 1790)

aaa FR.JPGaab CZ.jpgaba FR.jpgabb FR.jpgabc CZ.JPG

Velikost 11-21 mm.

Bionomie. Oblasti původního výskytu dubových porostů. Vývoj pod kůrou a v kůře odumírajících stromů, zejména silných větví starších Quercus. Kuklí se v kůře i pod kůrou. Protože se T. pallidus vyskytuje ve starých Quercus často napadených také Cerambyx cerdo, bývala jeho bionomie dávána do přímé souvislosti s tímto druhem, což byl omyl. Doba vývoje 2 letá, v laboratorních podmínkách i jednoletá. - Imaga se vyskytují u nás od konce VI. do VIII. Noční a večerní druh. Imaga za tmy na kůře, často společně s Plagionotus detritus a Cerambyx cerdo (podle Demelta, 1966 jen mezi 21. - 23. hodinou).

Živné rostliny - Zjištěn převážně na Quercus; v Řecku na Castanea sativa; uvádí se též Tilia aj.

 

 

Trichoferus griseus (Fabricius, 1792)

aaa TU.JPGaab TU.JPGaac GRK.JPGaba TU.jpgabb GRK.JPGabc ALG.JPG

Velikost 9-20 mm.

Bionomie. Uvádím podle výskytu v jižních zemích. Žír larev probíhá v odumřelých slabších kmenech, kmíncích i větvích pod kůrou i ve dřevě o průměru 2-18 cm. Obvykle se v jednom materiálu vyvíjí řada generací za sebou, až je dřevo zcela rozežrané. Zřídka larvy žerou také ve dřevě bez kůry. Přezimuje v larválním stadiu. Vývoj dvouletý až víceletý, podle vlhkosti dřeva. - Imaga se líhnou v jižní Evropě koncem VI., nebo v VII. Noční druh žijící velmi skrytě, pod kůrou, ve štěrbinách dřeva apod. Nenavštěvuje květy, přílétá na světlo. Často je zaměňován s jinými druhy rodu Trichoferus.

Živné rostliny - Převážně ve Ficus (Řecko, Tunis, Alžír); obvykle v Juglans regia a řídce v Quercus (Kréta); vychoval jsem ho též z Populus (Alžír); Glycyrrhiza glabra L. (Čechy). Dále bývá uváděn z Vitis, Morus, Pistacia, Ceratonia, Prunus, Pyrus, Lentiscus, Platanus, Rosa aj.

 

 

Trichoferus prope griseus (Fabricius, 1792)

1 0a02 EAA_8445.JPG2 EAA_8444.JPG 3 EAA_8449.JPG     4 AAA_1350a.jpg  5AAA_1351o.jpg

 

Podle chloupkování krovek determinoval Kadlec a později Rapuzzi tyto kusy jako Trichoferus griseus. Chloupkování je jediný znak, který odpovídá, protože podle dalších znaků se zřejmě jedná o nepopsaný druh.

Živná rostlina - Ficus

 

 

 

Trichoferus fasciculatus fasciculatus (Faldermann, 1837)

 

aaa FR.JPGaab FR.jpgaba FR.jpg

Velikost 9-18 mm.

Bionomie. Rozšíření se udává od Kanárských ostrovů po Azerbajdžan. Rozhodně ale není přesné, protože imaga jsou lokálně odlišná a jde zřejmě o nepopsané taxony. Nově byl zjištěn v Maďarsku (G. Hegyessy & Kutasi 2010). Velmi polyfágní druh, larvy se vyvíjejí v celé řadě listnatých dřevin. Doba vývoje je pravděpodobně dvouletá. Večerní a noční druh. Imaga je možné nalézt od VI do VIII, nejčastěji na dříví, přilétá i na světlo.

 

 

Trichoferus holosericeus (Rossi, 1790)

  aaa ALG.jpg  aae MAR.JPG  aba ALG.JPG  abd MAR.JPG  abe ESP.JPG

Velikost 13-25 mm.

Bionomie. Druh také velmi širokého rozšíření od Středomoří až po Kavkaz. Polyfágní druh, živnou dřevinou je dub (Quercus), fíkovník (Ficus), ořešák (Juglans), ovocné stromy a další. Larvy žerou nejdříve pod kůrou a pak ve dřevě, které hluboko rozežerou. Doba vývoje je nejméně dvouletá. Imaga se vyskytují za soumraku a v noci od VI do IX.

Údajně jde o stejný druh. Domnívám se, že pod názvem Trichoferus holosericeus se ve skutečnosti skrývá vice druhů, nebo nejméně poddruhů.

 

Trichoferus campestris (Faldermann, 1835)

          aaa TURKM.JPG       aba TURKM.JPG

Velikost 11-28 mm.

Tento asijský druh se velmi rychle rozšiřuje nejen do Evropy. Byl nalezen v Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Polyfágní druh, jehož larvy se mohou vyskytovat i ve výrobcích ze dřeva. Vývoj v listnatých dřevinách např. ořešáku (Juglans), hrušni (Pyrus), topolu (Populus), jilmu (Ulmus), javoru (Acer) a mnoha dalších. Noční druh.

 

 

Trichoferus bergeri Holzschuh, 1982                

1 EAA_6904.JPG2 EAA_6899.JPG3 EAA_6906.JPG4 EAA_6899A.jpg5 EAA_6901a.jpg6 EAA_6902a.jpg

 

 

             

Trichoferus berberidis Sama, 1994                

1 EAA_6910.JPG2 EAA_6910A.jpg3 EAA_6914AB.jpg5 EAA_6913AB.jpg6 EAA_6914.JPG8 EAA_6913.JPG

 

 

 

Trichoferus georgioui Sama & Makris, 2001

 

  1 EAA_6920A.jpg  2 EAA_6920.JPG  5 EAA_6919AB.jpg    EAA_6917.JPG

 

 

 

Trichoferus samai Kadlec & Rejzek, 2001

      

Foto Kadlec

 

 

 

                       Trichoferus fasciculatus fasciculatus Faldermann, 1837          GR    Ficus

 

aaa GR Ficus.JPG

aab GR Ficus.JPG

 

 

 

                                  Trichoferus holosericeus Rossi, 1790           GRK     Ficus

aaa ...... Ficus.JPG

aab ...... Ficus.JPG

aaa Kréta Ficus.JPG

aab Kréta Ficus.JPG

aac Kréta Ficus.JPG

aad Kréta Ficus.JPG

                                                                        ESP      Ficus

aaa ESP Ficus.JPG

aab ESP Ficus.JPG

 

 

                                               Trichoferus bergeri Holzschuh, 1982                 GRK      Ficus

aaa Kréta Ficus.JPGaab Kréta Ficus.JPGaac Kréta Ficus.JPGaad Kréta Ficus.JPGaae Kréta Ficus.JPG

 

 

                               Trichoferus berberidis Sama, 1994                GRK     Berberis cretica

aaa Kréta dříšťál.JPGaab Kréta dříšťál.JPGaac Kréta dříšťál.JPGaad Kréta dříšťál.JPG